PD 2005 u OK1KTS:

Na letošní polní den jsem  byl pozván Mirkem OK1AGO, abych jel s nimi pod značkou Sokolovského radioklubu OK1KTS z chaty Milana OK1UEC. Tato pěkná a udržovaná chatička se nachází v malebném prostředí chráněné krajinné oblasti Přebuz v Krušných horách v lokátoru JO60HI. Místo je to velice zajímavé, ba i svou nadmořskou výškou 900 m.n.m by kdekoho napadlo, že se jedná o ideální místo pro vysílání na VKV,ale není tomu tak.To by jeden nevěřil, jak veliká překážka  pro šíření vln je všudepřítomný les obklopující nás ze všech stran a okolní kopce s výškou téměř 1000 m.n.m. No jo,co se dá dělat, stejně jsme sem nepřijeli dělat rekordy, ale spíše se jen tak pobavit, potkat nové známe, užít spoustu legrace a mimo jiné se i dobře najíst :) A na druhou stranu,někdo to křoví těm lépe vybaveným a po vítězství dychtícím stanicím musí dělat. Mirkovi jsem přislíbil,že s sebou vezmu Neskoma 226 na 2m, propojky, audiopamět a notebook s vynikajícím deníkem od OK1DUO. O zbytek výbavy se postaral zbytek kolektivu 1KTS, takže jsme měli k dispozici stožár s rotátorem, tranzistorový koncový stupen a 16 prvkovou F9FT.A málem bych zapomněl ještě na výborný bramborový guláš,který uvařil Milan. Počasí v pátek ráno,kdy jsem vyjížděl nabalen vysílacím vybavením,spacákem a karimatkou na motocyklu značky simson,bylo dost mizerné.Ostatně jako vždy,když se přiblíží polnak. Na Přebuz jsem dorazil kolem poledne po zdolání 5 km prudkého stoupání,které jsem absolvoval  téměř výhradně na převodový stupen číslo jedna,hi. Odpoledne, kdy na chvíli přestalo pršet, jsme se dali do stavby  10m stožáru s F9-tkou.Na pomoc, při zvedání a kompletování antény , nám naštěstí přijel Ervín OK1UEH. Po chvilce přemýšlení, jakže to vlastně autor konstrukce myslel, se nám podařilo zkompletovat anténu i stožár. Ted už jen vyměřit kotvy,šup a anténa se slavnostně přibližovala k nebesům. Museli jsme ji teda trochu pomoct žebříkem, ale vše se nakonec podařilo.Akorát, že jsme stožár postavili o trochu dál od baráku, než jiné roky, takže nám samozřejmě nestačil koax. Vše rychle vyřešil Mirek donesenou propojkou. Během další hodinky jsem připravil pracoviště, nainstaloval závodní deník. Večer probíhalo pečení buřtů, doplnování tekutin a najednou tu bylo ráno, tentokrát již s lepším počasím. Po obědě jsme se vydali s Mirkem a jeho terénním automobilem na nepříliš vzdálenou Čertovu horu do nadmořské výšky 987m.Cesta je sem opravdu velice špatná, osobním automobilem téměř nesjízdná (vlastní zkušenost- rozbité světlo a málem proražená vana),ale výhled opravdu nádherný na všechny strany. Sakra, od tud by to chodilo, cedím skrz zuby. Ale šup dolu, do začátku zbývá jen pár minut. Závod rozjíždím sám. Po 20 minutách si uvědomím, že dávám svou značku místo 1KTS. Nu což, měním značku a začínám na novo. Závod celkem klasika, přes vzrostlé stromy těžko něco prolézá. Výzva není moc efektivní,100W je opravdu málo. Horko těžko se šplhám ke stovce. To co jiní dělají během první hodiny,  já lážoplážo dělám před půlnocí. Ach jo, ty stromy. Po půlnoci přichází Mirek a dělá pár QSO na CW. V jednu si jdeme lehnout. Ráno vstávám v 8 a jdu si sednout k radiu. Takhle to doklepávám až do konce závodu. V plánu bylo udělat 200 QSO, což se téměř podařilo. ODX tradičně IQ0TE/6 na 806 km. Vcelku překvapil směr na S5, HA, kde se podařilo udělat 15 QSO. A výsledek? 190 spojení a 40000 bodů. Na příště se rozhodneme najít lepší QTH a snad i výsledek  bude jiný. Děkuji všem za spojení a hostiteli ještě jednou dík za skvělý guláš.

73! de OK1GTH

Denik OK1KTS a fotky.

Zpět: