PD
2005 u OK1KTS:
Na letošní polní den jsem
byl pozván Mirkem OK1AGO, abych jel s nimi pod značkou Sokolovského
radioklubu OK1KTS z chaty Milana OK1UEC. Tato pěkná a udržovaná chatička
se nachází v malebném prostředí chráněné krajinné oblasti Přebuz
v Krušných horách v lokátoru JO60HI. Místo je to velice zajímavé,
ba i svou nadmořskou výškou 900 m.n.m by kdekoho napadlo, že se jedná
o ideální místo pro vysílání na VKV,ale není tomu tak.To by jeden
nevěřil, jak veliká překážka pro šíření vln je všudepřítomný
les obklopující nás ze všech stran a okolní kopce s výškou téměř
1000 m.n.m. No jo,co se dá dělat, stejně jsme sem nepřijeli dělat
rekordy, ale spíše se jen tak pobavit, potkat nové známe, užít
spoustu legrace a mimo jiné se i dobře najíst :) A na druhou stranu,někdo
to křoví těm lépe vybaveným a po vítězství dychtícím stanicím
musí dělat. Mirkovi jsem přislíbil,že s sebou vezmu Neskoma 226 na
2m, propojky, audiopamět a notebook s vynikajícím deníkem od OK1DUO. O
zbytek výbavy se postaral zbytek kolektivu 1KTS, takže jsme měli k
dispozici stožár s rotátorem, tranzistorový koncový stupen a
16
prvkovou F9FT.A málem bych zapomněl ještě na výborný bramborový guláš,který
uvařil Milan. Počasí v pátek ráno,kdy jsem vyjížděl nabalen vysílacím
vybavením,spacákem a karimatkou na motocyklu značky
simson,bylo dost
mizerné.Ostatně jako vždy,když se přiblíží polnak. Na Přebuz jsem
dorazil kolem poledne po zdolání 5 km prudkého stoupání,které jsem
absolvoval téměř výhradně na převodový stupen číslo jedna,hi.
Odpoledne, kdy na chvíli přestalo pršet, jsme se dali do stavby
10m stožáru s F9-tkou.Na pomoc, při zvedání a kompletování antény
, nám naštěstí přijel Ervín
OK1UEH. Po chvilce přemýšlení, jakže
to vlastně autor konstrukce myslel, se nám podařilo zkompletovat anténu
i stožár. Ted už jen vyměřit kotvy,šup a anténa se slavnostně přibližovala
k nebesům. Museli jsme ji teda trochu pomoct žebříkem, ale vše se
nakonec podařilo.Akorát, že jsme stožár postavili o trochu dál od
baráku, než jiné roky, takže nám samozřejmě nestačil koax. Vše
rychle vyřešil Mirek donesenou propojkou. Během další hodinky jsem připravil
pracoviště, nainstaloval závodní deník. Večer probíhalo pečení buřtů,
doplnování tekutin a najednou tu bylo ráno, tentokrát již s lepším
počasím. Po obědě jsme se vydali s Mirkem a jeho terénním
automobilem na nepříliš vzdálenou Čertovu horu do nadmořské výšky
987m.Cesta je sem opravdu velice špatná, osobním automobilem téměř
nesjízdná (vlastní zkušenost- rozbité světlo a málem proražená
vana),ale výhled opravdu nádherný na všechny strany. Sakra, od tud by
to chodilo, cedím skrz zuby. Ale šup dolu, do začátku zbývá jen pár
minut. Závod rozjíždím sám. Po 20 minutách si uvědomím, že dávám
svou značku místo 1KTS. Nu což, měním značku a začínám na novo. Závod
celkem klasika, přes vzrostlé stromy těžko něco prolézá. Výzva není
moc efektivní,100W je opravdu málo. Horko těžko se šplhám ke stovce.
To co jiní dělají během první hodiny, já lážoplážo dělám
před půlnocí. Ach jo, ty stromy. Po půlnoci přichází Mirek a dělá
pár QSO na CW. V jednu si jdeme lehnout. Ráno vstávám v 8 a jdu si
sednout k radiu. Takhle to doklepávám až do konce závodu. V plánu
bylo udělat 200 QSO, což se téměř podařilo. ODX tradičně IQ0TE/6
na 806 km. Vcelku překvapil směr na S5, HA, kde se podařilo udělat 15
QSO. A výsledek? 190 spojení a 40000 bodů. Na příště se rozhodneme
najít lepší QTH a snad i výsledek bude jiný. Děkuji všem za
spojení a hostiteli ještě jednou dík za skvělý guláš.
73! de
OK1GTH
Denik
OK1KTS a fotky.
Zpět: |